Ekologie a biologie:
Ostřice dvoudomá roste na minerotrofních rašeliništích, prameništích a rašelinných a slatinných loukách, dává přednost rozvolněným místům s vápnomilnými druhy a rašeliníky tolerujícími mírně zásadité prostředí.
Je to výběžkatá vytrvalá rostlina vytvářející samostatné samčí a samičí jedince.
Celkové rozšíření:
V současné době je známo jen kolem třiceti lokalit, soustředěných zejména v jihozápadních Čechách, ve Žďárských a Jihlavských vrších, roztroušené výskyty jsou známy ze západních, středních a severních Čech, na Moravě je velmi vzácná.
Ostřice dvoudomá je boreální (severský) druh, v Evropě roste hlavně v severní části, v západní a střední Evropě dosahuje její areál po střední Španělsko, sever Itálie a centrální Rumunsko. Mimo Evropu zasahuje přes Sibiř až po řeku Lenu, ve zbývající části severní Asie a v Severní Americe je nahrazena blízce příbuzným druhem ostřice (Carex gynocrates).
Ohrožení:
Ostřice dvoudomá je vlhkomilná rostlina s vyhraněnými nároky na stanovištní podmínky, je proto citlivá na narušení vodního režimu (např. odvodnění) a změny chemismu půdy (zejména zvýšený obsah živin). Na slatinných a rašelinných loukách bývá ohrožena při trvalejší absenci kosení. Jako konkurenčně slabý druh mizí při sukcesních změnách stanoviště způsobených uvedenými faktory.
Literatura:
Grulich V. & Čeřovský J. (1999): Carex dioica L. – In: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (eds) (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. - Príroda, Bratislava.
Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Bureš P., Zázvorka J., Hroudová Z., Ducháček M., Grulich V., Řepka R., Dančák M., Prančl J., Šumberová K., Wild J., & Trávníček B. (2015): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 1. - Preslia 87: 417-500.
Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds) (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Řepka R. (2007): Mokřadní ostřice České republiky. – ČSOP Hořepník, Prostějov.
Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. – Lesnická práce, Praha.
