pochybek severní

Androsace septentrionalis Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Ericales
Čeleď:
Primulaceae
pochybek severní
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČR 2: Phytocartographical syntheses of the ČR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Pochybek severní roste na vátých píscích, v písčitých borech, na zvětrávaných skalních ploškách, ve vegetaci stepních trávníků s nezapojeným bylinným patrem. Vyžaduje bazické nevápnité půdy s malým obsahem humusu. Přechodně se objevuje i na polích a úhorech. Pochybek severní je terofyt, jednoletá bylina s listy v jediné přízemní růžici, vysoká 5 až 30 cm. Kvete v květnu a červnu, rozmnožuje se semeny.
Celkové rozšíření: Pochybek severní roste v Severní Americe od Aljašky po Nové Mexiko, v severní Asii po celé Sibiři – na jih po Tibet a Himálaj, v severním a mírném pásmu Evropy (na jihovýchodě až po jižní Rusko, na jihozápadě až po francouzské Alpy).
Pochybek severní je v České republice velice vzácný. Dříve se vyskytoval na vátých píscích na Roudnicku a Mělnicku, kde však již většina lokalit nejspíše zanikla. Ojedinělý výskyt na Řípu z r. 1984 již nebyl později potvrzen. Na Moravě je tento druh vyhynulý, poslední doložený nález od obce Březí u Mikulova pochází z roku 1954. Jedinou stabilní existující populací tohoto druhu u nás je PP Rašovické skály u Klášterce nad Ohří. Tato populace je známa od poloviny minulého století, počet rostlin v jednotlivých letech kolísá mezi cca 50–400 jedinci.
Ohrožení: Pochybek severní je ohrožen zejména narušováním stanovišť (těžba písku a kamene, zalesňování, zástavba, eutrofizace, zarůstání lokalit expanzivními a invazními druhy). Následkem těchto vlivů většina lokalit v ČR v minulém století zanikla. Zdá se, že na jediné známé lokalitě v PP Rašovické skály pochybek severní v posledních letech ubývá, počet rostlin nepřesahuje stovku. Nelze přitom říci, že by se stanovištní poměry nějak výrazně změnily. Z tohoto důvodu je žádoucí pravidelné každoroční pozorování a zřejmě bude potřebné i detailní studium populace, které by zjistilo příčiny úbytku. V každém případě vyžaduje pochybek severní na lokalitě nejpřísnější možnou ochranu a velmi citlivý přístup v případě jakýchkoli managementových zásahů.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. (eds) (2004) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. Zprávy Čes. Bot. Společ. 39: 63–130
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]