žitňák hřebenitý

Agropyron pectinatum (M. Bieb.) P. B.
Říše:
Plantae
Řád:
Poales
Čeleď:
Poaceae
žitňák hřebenitý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Žitňák hřebenitý je vytrvalá teplomilná tráva s výrazně zploštělým klasem. Roste ve stepích na hlubokých sprašových půdách a kvete v brzkém létě.
Celkové rozšíření: Patří mezi druhy se subkontinentálním až submediteránním rozšířením. Do střední Evropy zasahuje do Panonské nížiny a skrze ni až na jižní Moravu. Dále je rozšířen v Mediteránu od Maroka a jižního Španělska až po Balkán a východní Turecko. Východním směrem má široký areál v eurasijské stepní zóně až po severní Čínu a Mongolsko.
V České republice žitňák přirozeně roste na jediné lokalitě, a to na Znojemsku v PP Ječmeniště. Ostatní údaje o výskytu tohoto druhu na našem území se nejspíše vztahují k zavlečeným jedincům.
Ohrožení: Vzhledem k tomu, že se u nás žitňák hřebenitý přirozeně vyskytuje na jediné lokalitě, může mít i nepatrný náhodný zásah, např. částečné zastínění nebo nadměrný sešlap, zásadní vliv na stav jeho populace. Je proto nutné ho na této lokalitě pečlivě monitorovat a podle toho i přizpůsobovat managementová opatření, aby k němu byla co nejšetrnější.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Danihelka J., Chrtek J. jun., Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 84: 647–811
Grulich V., Chobot K. (eds) (2017) Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda. 35: 1–178. AOPK ČR, Praha
http://botany.cz/cs/agropyron-pectinatum/ (10. 11. 2017)
Autor popisu: Helena Prokešová

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]