losos obecný

Ekologie a biologie: Losos atlantský je bentopelagický, anadromní druh přizpůsobený žít ve sladké i slané vodě.První dva roky života tráví mladí lososi (tzv. strdlice) v tocích a poté táhnou do moře, kde také většinou po dvou letech dospívají. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. To vede k vytváření lokálních populací, geneticky odlišných od jiných. Při tření jsou jikry kladeny mezi štěrk do rýhovitých jam, které ryby po nakladení jiker opět pohyby těla zakrývají štěrkem. V tocích vyhledávají potravu podobnou jako ostatní lososovité ryby, během dlouhých tahů na trdliště však nepřijímají téměř žádnou a ztrácejí tak na hmotnosti. Do řek se navrací maximálně pětkrát.

Celkové rozšíření: Losos obecný táhne do řek evropského pobřeží Severního ledového oceánu, Baltského moře, Severního moře a Atlantského oceánu. Jižní hranici rozšíření tvoří jižní hranice povodí řeky Minho/Miño na Pyrenejském poloostrově. Ve slané vodě obývá tři populační centra – baltské, východoatlantské a západoatlantské.

Rozšíření v ČR: Na našem území žil až do poloviny minulého století. Od roku 1998 je plůdek lososa vysazován do povodí Kamenice, Ploučnice a Ohře. Na podzim 2002 byl zaznamenán návrat prvních dospělých ryb. Od té doby se lososi do našich toků vrací pravidelně.

Ohrožení: Nejvýznamnějším limitujícím faktorem pro výskyt lososů jsou beze sporu migrační bariéry a znečištění vod. K dalším nebezpečím patří nelegální lov, vnitrodruhové křížení populací, parazité a nemoci.

Péče o druh: Dosud je existence lososa v Čechách naprosto závislá na probíhajícím repatriačním programu. V jeho průběhu bude sledována kvalita vody v zájmových tocích, vývoj vysazovaných populací, včetně jejich zdravotního stavu. Na všech tocích, kam je losos vypouštěn, budou vybudovány moderní líhně. Počítá se také s pokračováním výstavby rybích přechodů na Labi a v jeho povodí, aby byly lososům (a ostatním druhům) umožněny migrace proti proudu řek. Výstavba dalších příčných stupňů v každém případě představuje ohrožení stavu druhu z hlediska ochrany.

Autor popisu: Milan Muška