ostrucha křivočará

Ekologie a biologie: Ostrucha křivočará kromě sladkých vod žije i v deltách s brakickou vodou. Potravu juvenilních jedinců tvoří vířníci, korýši a ojediněle i drobné larvy vodního hmyzu, avšak už od délky cca 80 mm se začíná ostrucha živit plůdkem a juvenilními jedinci jiných druhů ryb. Jedná se o pelagofilní druh, ke tření dochází v rozličných partiích toku, kde však musí být alespoň slabý proud. Ostruchy se mohou dožít až šestnácti let a výjimečně měří více než 50 centimetrů.

Celkové rozšíření: Areál rozšíření ostruchy se výrazně dělí na dvě vzájemně izolované části. Jednu tvoří úmoří Černého a Kaspického moře a Aralského jezera, druhou úmoří Baltského moře, kde se vyskytuje jen od Odry po Němen, v jižním Švédsku a jihovýchodním Finsku.

Rozšíření v ČR: V České republice obývá ostrucha křivočará jen dolní tok Moravy a Dyje. V minulosti vystupovala Dyjí až k řekám Svratce a Jihlavě, v současnosti jsou její tahy ukončovány u jezu v Břeclavi.

Ohrožení: Ostrucha se vyskytuje na velmi omezeném území, kde však není aktuálně ohrožena. Problémem jsou pro ni však migrační bariéry. V minulosti vystupovala Dyjí až k řekám Svratce a Jihlavě, v současnosti jsou její tahy ukončovány u jezu v Břeclavi.

Péče o druh: Prioritou pro ochranu druhu je rozšíření oblasti jeho výskytu díky vybudování rybích přechodů na Dyji (především u břeclavského jezu) a její zprůchodnění až k VD Nové Mlýny. Je nutné zajistit důkladnou ochranu celé oblasti soutoku Moravy a Dyje.

Autor popisu: Milan Muška