vranka obecná

Ekologie a biologie: Vranka obecná obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo kamenitým dnem, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Její přítomnost potvrzuje vysokou kvalitu toku, jde o tzv. bioindikační druh. Pohybuje se jen krátkými poskoky, neboť je vzhledem k absenci plynového měchýře špatným plavcem. Živí se bentickými živočichy. O nakladené jikry pečuje samec. Vranka obecná žije maximálně osm let a dorůstá velikosti do 15 centimetrů. Oproti vrance pruhoploutvé (Cottus poecilopus) nemá na břišních ploutvých souvislé příčné tmavé pruhy.

Celkové rozšíření: Areál vranky obecné zahrnuje části Skandinávie spadající do úmoří Baltu i pobřežní oblasti Ruska a Estonska. Vyskytuje se také v povodí Dunaje, Rhony a Rýna Její areál zasahuje také do severní až centrální Itálie a na východ do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.

Rozšíření v ČR: V České republice je rozšířena po celém území ve vhodném prostředí horských a podhorských toků.

Ohrožení: Vranka je velmi citlivá na znečištění a dostatek kyslíku ve vodě, je také ohrožená především ničením obývaného biotopu. Toky horních částí povodí s vhodným kamenitým substrátem byly totiž často nevhodně upravovány (v rámci meliorací či protipovodňových opatření). Ohrožovat predačním tlakem ji mohou také lososovité ryby, především pstruh obecný (Salmo trutta), vysazované v nadměrných počtech.

Péče o druh: Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu. Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb.

Autor popisu: Milan Muška