Ekologie a biologie:
V České republice se kromě sekavce podunajského vyskytují tzv. hybridní diploidně polyploidní komplexy (HDP) tvořené jedinci s genomy více druhů, které vznikaly v rámci hybridních zón na styku areálu původních druhů. Populace HDP sekavců jsou pak tvořeny jak diploidními mezidruhovými kříženci, tak i triploidními samičími populacemi a někdy i tetraploidními jedinci obou pohlaví. K jejich rozmnožování je vždy třeba přítomnost diploidních samců, triploidní populace využívají spermie ale pouze k iniciaci dělení vajíčka (gynogeneze). Jednici HDP sekavců mají podobné ekologické nároky původních druhů, pouze většinou dochází k jejich prostorové segregaci, kdy původní diploidní populace osídlují vyšší patrie toku či přítoky v rámci areálu. Jedinci HDP se stejně jako sekavec písečný vyznačují bentickým způsobem života, preferují mělčí partie litorálního pásma pomalu tekoucích potoků a řek s písčitým subtrátem. Ojediněle se vyskytují i ve stojatých vodách (jezera, rybníky, nádrže). Sekavci mají převážně noční aktivitu spojenou se získáváním potravy, zatímco většinu dne pak tráví zahrabaní v jemnozrném substrátu. Jedná se o krátkověkké ryby dosahující stáří 3-4 roky a velikosti až 12 cm, samice jsou vždy výrazně větší a dosahují i vyššího věku. Sekavci jsou schopni si za nepříznivých podmínek doplňovat kyslík střevním dýcháním. V jejich potravě se objevuje bentos (korýši, larvy pakomárů) či detrit a perifyton, které nasávají se substrátem a filtrují žaberními tyčinkami. Třou se v dubnu až červnu na rostlinný substrát.
Celkové rozšíření:
Hybridní polyploidní komplexy sekavců se vyskytují na většině areálu původních druhů od řeky Loiry ve Francii po řeku Moskvu v Rusku.
Rozšíření v ČR:
K objevu těchto komplexů došlo na základě jedinců z říčky Pšovky a zde je tento komplex tvořen sekavcem podunajským a s. písečným. V povodí Moravy se na tomto komplexu podílí sekavec podunajský a s. černomořský. Výskyt tohoto hybridního komplexu byl potvrzen v dolním toku Moravy a Dyje, Jevišovce a náhonu Strhanec.
Ohrožení:
V současnosti jsou populace významně ohroženy převážně vodním deficitem a splavováním jedinců za povodní z horních úseků, kam se následně nemohou navrátit kvůli kvůli migračním barierám. Mezi dlouhotrvající příčiny ohrožení patří technické zásahy do toků likvidující vhodná stanoviště (regulace, nevhodné úpravy a opevňování koryta, meliorace a redukce aktivního aluvia) a téměř neprobíhající revitalizace dříve upravených koryt řek.
Péče o druh:
Pro život sekavců je limitujícím faktorem dostatek vhodných míst s jemným písčitým a písčito-bahnitým substrátem v partiích toku s mírnějším proudem, a proto je třeba tato stanoviště zachovat. Je nutné udržet vyhovující hydrologické podmínky (především v uzavřených soustavách a rybničních spojkách) a šetrně rybářsky hospodařit hlavně na rybnících, kde je doporučeno extenzivní vícehorkové hospodaření. Podmínkou je rychlé zpětné zavodnění dnového substrátu.
Riziko:
Vzhledem k unikátnosti jednotlivých populací je naprosto nepřipustné jakékoli převážení sekavců mezi lokalitami.
Literatura:
Ráb, P., Böhlen, J., Janko, K., Kotlík, P. 2003. Příběh sekavce písečného. Živa 6: 271-274.
Lusk, S. and Lusková, V. and Halačka, K. 2000. On the occurence of populations of the genera Cobitis and Sabanejewia (Pisces, Cobitidae) in the Czech Republic. Folia Zool. 49 (Suppl.1): 97-106.
Halačka, K., Vetešník, L., Muška, M. 2019. Charakteristika populací vybraných evropsky významných druhů ryb na území České republiky. Příroda 39: 55-66.
Janko, K., Flajšhans, M., Choleva, L., Bohlen, J., ŠLechtová, V., Rábová, M., Lajbner, Z., ŠLechta, V., Ivanova, P., Dobrovolov, I., Culling, M., Persat, H., Kotusz, J., Ráb, P. 2007. Diversity of European spined loaches (genus Cobitis L.): an update of the geographic distribution of the Cobitis taenia hybrid complex with a description of new molecular tools for species and hybrid determination. J. Fish Biol 71: 387-408.
