saranče Nagyova

Ekologie a biologie: Žije na suchých a mezofytních horských a podhorských loukách. Typickým biotopem jsou travinobylinné porosty lesních luk a světlin, pastvin a okrajů lesů, na Slovensku v polohách nad 500 m n. m., na našem území již od 350 m n. m. Málo prozkoumaný druh. Dospělci se vyskytují v travní vegetaci od července do září, s vrcholem výskytu v srpnu. Dospívající nymfy (posledního instaru) je možné ještě v první dekádě července najít na listech vzrůstem vyšších druhů trav, se kterými barevně dokonale splývají. Nemají totiž, na rozdíl od dospělců, na těle výrazné černé pruhy, takže se spíše prozradí svým intenzivním žírem, tj. okousanými listy. Nestriduluje.

Celkové rozšíření: Jde o karpatský druh, zatím známý jen ze severního Maďarska, Slovenska a ČR.

Rozšíření v ČR: V ČR je velmi vzácný, dosud byl nalezen jen v Bílých Karpatech, jmenovitě v rezervacích Čertoryje a Machová. U nás dosahuje západního okraje svého asi poměrně nevelkého areálu.

Ohrožení: Jakožto bezkřídlá saranče je velmi citlivá na změny biotopu a vzhledem k výskytu omezenému jen na pár lokalit může jak přerušení údržby (managementu), tak nevhodná údržba biotopů způsobit zánik místních populací.

Péče o druh: Dobré podmínky nalézá na nepravidelně kosených květnatých loukách a extenzivních pastvinách, resp. částech pastvin vyhledávaných dobytkem jen nepravidelně. Vhodnou péčí o obsazené lokality je buď extenzivní pastva, nebo mozaikovité sečení. Při sečení musí být ponechávány široké okraje i nesečené pásy či enklávy v lukách, ty z roku na rok střídat. Celoplošné letní posečení louky s místem výskytu může být fatální a stejně tak jako intenzivní pastva hovězího dobytka.

Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.

Autor popisu: Robert Vlk