kobylka samobřezí

Ekologie a biologie: Teplomilný druh, obývající lesostepi, stepi, suché louky apod. Zřejmě striktně partenogenetický druh, samci sice ve starší literatuře popsáni byli, jednalo se ale vždy o záměnu s jiným druhem tohoto v oblasti východní Evropy a západní Asie nezvykle početného rodu. Dospělci se vyskytují v červnu a červenci, celkovou dobu jejich výskytu a její vrchol teprve bude třeba stanovit. Jedná se o býložravý druh. U nás bývají samice nejčastěji nalézány v porostech bílojetele bylinného (Dorycnium herbaceum). Za slunných dnů posedávají na jeho lodyhách, se kterými barevně téměř splývají. Vajíčka jsou světle hnědá, plochá, z boku vejčitá, asi 3 mm dlouhá. Nestriduluje.

Celkové rozšíření: Eurosibiřský druh rozšířený od Česka a Rakouska přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Ukrajinu až po Sibiř.

Rozšíření v ČR: V ČR je velmi vzácný, byl zjištěn pouze na Kamenném vrchu u Hustopečí a v Bílých Karpatech (do 450 m n. m.). Nejspíše se jedná o zcela izolované populace na západním okraji rozsáhlého areálu.

Ohrožení: Jakožto bezkřídlá je velmi citlivá na změny biotopu a vzhledem k výskytu omezenému jen na pár lokalit může jak přerušení údržby, tak nevhodná údržba biotopů způsobit zánik místních populací. Přestože se jedná o chráněná území, reálnou hrozbou pro kobylku samobřezí může být jak postupné zarůstání dřevinami, tak i některá protiopatření, jako například intenzivní pastva ovcemi.

Péče o druh: Druh vyžaduje mozaiku krátkostébelného a vysokostébelného (širokolistého) trávníku s rozsáhlými porosty bílojetele apod. V rámci managementu odstraňovat nálet dřevin, kosit mozaikově, vhodná je zejména krátkodobá extenzívní pastva (přepásání) smíšeného stáda koz a ovcí.

Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.

Autor popisu: Robert Vlk