vážka jasnoskvrnná

Leucorrhinia pectoralis (Charpentier, 1825)
Říše:
Animalia
Řád:
Odonata
Čeleď:
Libellulidae
vážka jasnoskvrnná
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Vážky České republiky/The Dragonflies of the Czech Republic. ČSOP Vlašim
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Vážka jasnoskvrnná obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky, tůně vzniklé poklesem po důlní těžbě, v pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny.Larvy i dospělci se živí převážně menším vodním hmyzem. Larvy žijí na ponořené vegetaci, rozkládajících se rostlinách nebo v rašelinném bahně, vyvíjejí se 2 roky. Dospělci se vyskytují od první poloviny května do konce července. Početnost populací v průběhu let značně kolísá, především v závislosti na počasí.
Celkové rozšíření: Vážka jasnoskvrnná je eurosibiřský druh. Centra areálu leží ve východní části střední Evropy, východní Evropě a na západní Sibiři. Na sever zasahuje do jižní části Skandinávie. Západní hranice rozšíření prochází Nizozemskem, Belgií a Francií. Jižní hranice prochází jižní Francií, severní Itálií, Balkánským poloostrovem a Tureckem. Východní hranici tvoří pohoří Altaj a řeka Ob. V západní části areálu včetně střední Evropy není výskyt souvislý, což je způsobeno převážně zánikem vhodných stanovišť v důsledku lidské činnosti
Rozšíření v ČR: Vážka jasnoskvrnná se vyskytuje mozaikovitě až ostrůvkovitě prakticky po celém území naší republiky. V současnosti je častější v jižních Čechách (Jindřichohradecko, Třeboňsko a Táborsko, Českobudějovicko), severních Čechách (Českolipsko, Lužické hory, Labské pískovce) a východních Čechách (Pardubicko, Královéhradecko). Několik lokalit se silnou populací je známo z Českomoravské vrchoviny. Na severní Moravě a ve Slezsku se druh vyskytuje na řadě lokalit, nejvíce nálezů pochází z Karvinska. Většina známých lokalit leží v nadmořské výšce do 600 m n. m., výjimečně kolem 800 m n. m.
Ohrožení: Hlavní příčinou ohrožení vážky jasnoskvrnné je likvidace vhodných stanovišť, eutrofizace vodních nádrží a nevhodný způsob jejich obhospodařování. Může být ohrožena zejména těžbou rašeliny, vysoušením rašelinišť, změnami vodního režimu včetně odvodnění okolních ploch a rekultivací důlních oblastí. Významným negativním vlivem je intenzivní chov ryb a znečisťování vody. Intenzivní hnojení rybníků vede k druhovému ochuzení litorálních porostů s převahou rákosu a orobince.
Péče o druh: Pro ochranu vážky jasnoskvrnné v určitém regionu je nejvhodnější soustava více blízkých vodních ploch. Vhodnost jednotlivých vodních nádrží pro vývoj vážky jasnoskvrnné se totiž vlivem počasí průběhu let může měnit. Populace zde může dočasně vymizet, může se však sama přirozeně obnovit z okolních nádrží. Nenarušená rašeliniště a slatiniště je vhodné ponechat v původním stavu a zachovat nezměněný vodní režim i v širším okolí. Pokud bylo rašeliniště dříve odvodněno nebo samovolně vysychá, je vhodné citlivě podpořit jeho opětovné zavodnění. Na významných lokalitách vážky jasnoskvrnné je třeba vyloučit intenzivní chov ryb, chov vodní drůbeže, přikrmování ryb, hnojení a vápnění. Nevhodný je především odchov kaprovitých ryb do tržní velikosti. Hladinu je třeba udržovat na stabilní úrovni, aby nedocházelo k vyschnutí nebo promrznutí míst vývoje larev. Pokud v litorální vegetaci postupně převládá rákos či orobinec, je vhodné je likvidovat pravidelným kosením a selektivním vytrháváním či vysekáváním. Použití herbicidů je vyloučeno. Tůně vzniklé na místech po těžbě rašeliny, bývalé vojenské prostory, luční mokřady apod. jsou často ohroženy zazemňováním a zarůstáním dřevinami. Zde je vhodné vytvořit soustavu různě velkých mělčích tůní v různém stádiu sukcese s plochou nezarostlé vodní hladiny alespoň 5 – 10 m2. Zazemněné tůně, ze kterých vážka již vymizela, je vhodné prohloubit. Část náletových dřevin je vhodné pravidelně odstraňovat tak, aby vodní hladina tůní byla dostatečně osluněna. Obnovu jednotlivých tůní a odstraňování náletů je třeba provádět postupně v následujících letech, nikdy ne najednou.
Literatura: DIJKSTRA K.-D.B. & LEWINGTON R. (ed.) (2006): Field guide to the dragonflies of Britain and Europe. British Wildlife Publishing, Gillingham. 320 pp.
DOLNÝ A., BÁRTA D. et al. (2007). Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. Vydání 1. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim. 672 pp.
DOLNÝ A., HARABIŠ F. & BÁRTA D. (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia Praha. 342 pp.
WALDHAUSER M. & ČERNÝ M. (2015): Vážky České republiky - Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. 2. doplněné vydání. Český svaz ochránců přírody Vlašim. 188 pp.
Autor popisu: Martin Waldhauser

WALDHAUSER, M.; ČERNÝ, M. R. (2014). Vážky České republiky: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. Vyd. 1. Vlašim: Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim. 180 s.