Ekologie a biologie:
Physconia muscigena je terikolní lišejník, který se vyskytuje na dobře osluněných svazích nebo ploškách skal s preferencí jihozápadní-jižní orientace. Na severně orientovaných stanovištích se lišejník většinou vůbec nevyskytuje. Druh alespoň u nás neroste přímo na skalnatém podkladu, ale porůstá mechorosty či méně často půdu ve skulinách skal a rostlinné zbytky, preferuje substráty s vysokým zastoupením vápnitých složek.
Celkové rozšíření:
Physconia muscigena je bipolárně rozšířený lišejník na severní polokouli s centrem výskytu v chladné arktické a boreální zóně. V ČR se v současné době druh vyskytuje pouze na třech lokalitách: Praha Butovice: Hemrovy skály, lom Kační; CHKO Jeseníky – Petrovy kameny, CHKO Pálava – Pavlovské vrchy.
Ohrožení:
Physconia muscigena je konkurenčně velice slabým druhem vázaným na dva typy lokalit – na tundrové trávníky a v temperátu na exponované skalní stepi a výchozy s bazickým podkladem (vápence, diabasy, slepence). Úbytek pastvy a s ním spojené zarůstání lokalit je likvidačním faktorem pro lokality světlomilných druhů stepních trávníků a skalních stepí obecně a pro tento druh, který nemá vegetativní rozmnožování (šíří se v podstatě pouze místně fragmentací stélky, plodnice se sporami nejsou z našeho území známa) o to více. Pro zachování stávajících lokalit je nutné omezit zarůstání křovinami a stromy.
Literatura:
Ahti T., Jørgensen P.M., Kristinsson H., Moberg R., Søchting U., Thor G. (2002): Nordic Lichen Flora Vol. 2 Physciaceae. TH-tryck AB, Uddevalla, 116 p.
Brodo I., Sharnoff S. D., Sharnoff S. (2001): Lichens of North America. Yale University Press, New Haven and London, 795 p.
Flakus A., Etayo J., Schiefelbein U., Ahti T., Jabłońska A., Oset M., Bach K., Rodriguez Flakus P., Kukwa M. (2012): Contribution to the knowledge of the lichen biota of Bolivia 4. Polish Botanical Journal 57(2): 427–461.
Kocourková J. (1999): Lichenologická studie Prokopského údolí za rok 1999. – 32 p. Praha [ms.].
Liška J., Palice Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29:3–66.
Moberg R. (1987): The genera Hyperphyscia and Physconia in East Africa. Nordic Journal of Botany 7: 719-728.
Nádvorník J. (1947): Physciaceae Tchécoslovaques. Studia Botanica Čechoslovaca 8: 69– 124.
Nimis P., Martellos S. (2008): ITALIC - The Information System on Italian Lichens. Version 4.0. University of Trieste, Dept. of Biology, IN4.0/1 (http://dbiodbs.univ.trieste.it/).
Otte V., Esslinger T. L., Litterski B. (2002): Biogeographical research on European species of the lichen genus Physconia. Journal of Biogeography 29: 1125-1141.
Starosta J. (2016): Taxonomická studie okruhu terčnovníku Physconia muscigena (Ach.) Poelt. ms., DP, depon. in Knihovna katedry botaniky PřF UK v Praze.
Svoboda D. (2007): Lichens of the central part of the Bohemian Karst. - Novitates botanicae Universitatis Carolinae 18: 15–52.
Svoboda D., Halda J. P., Malíček J., Palice Z., Šoun J., Vondrák J. (2014): Lišejníky Českého krasu: shrnutí výzkumů a soupis druhů. Bohemia centralis 32: 213–265.
Swinscow, T. D. V., Krog, H. (1988): Macrolichens of East Africa. British Museum (Natural History), London, 390 p.
Türk R., Obermayer W. (2006): The distribution of the species of the genera Physcia and Physconia (Physciaceae) in Austria. - In: Lackovičová A., Guttová A., Lisická E. & Lizoň P. (eds.), Central European lichens – diversity and threat, p. 119–151, Mycotaxon Ltd., Ithaca.
