Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Grafy
Ekologie a biologie:Druh porůstá mechaté balvany na sutích, mechaté paty stromů i částečně kmeny stromů v čistých, pralesovitých oblastech.
Celkové rozšíření:Cirkumpolární, temperátní až arktický druh. V ČR je v současnosti velmi vzácný a znám pouze z několika lokalit na Šumavě a izolovaných výskytů v Předšumaví a na Králickém Sněžníku.
Ohrožení:Ledviníky jsou velmi citlivé ke změně pH, kyselým dešťům a devastaci lokalit. Z většiny lokality druh ustoupil a jeho rekolonizační schopnost je patrně malá, na rozdíl od jiných druhů se spontánně (zatím) nenavrací na původní biotopy.
Literatura:Halda J. P. (2006): Interesting lichen records from Králický Sněžník Mts. (Glatzer Schneeberg, Czech Republic). In: Lackovičová A., Guttová A., Lisická E. & Lizoň P. (eds.), Central European lichens – diversity and threat, p. 315–324. Mycotaxon Ltd., Ithaca. Liška J., Dětinský R. & Palice Z. (1996): Importance of the Šumava Mts. for the biodiversity of lichens in the Czech Republic –Význam Šumavy pro biodiverzitu lišejníků v České republice. – Silva Gabreta 1: 71–81. Liška J., Palice Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66. Palice Z. (1998): Lišejníky přirozených a polopřirozených lesních porostů na Šumavě: (1) Ždanidla. – Silva Gabreta 2: 53–58. Vězda A., Liška J. (1999): Katalog lišejníků České republiky. – BÚ AV ČR Průhonice. Vitikainen O. (2009): Nephromataceae. – Nordic Lichen Flora 3: 91–95. Vondrák J. & Palice Z. (2004): Lichenologicky významná lokalita Zábrdská skála v prachatickém Předšumaví. – Bryonora 33: 22–26.
Autor popisu:David Svoboda a kol.
Holá E. 2012: Pracovní číselník lišejníků České republiky. Materiál pro AOPK ČR. (databáze)