okáč sudetský

Erebia sudetica Staudinger, 1861
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Nymphalidae
okáč sudetský
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana II. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation II.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany

Ekologie a biologie: Univoltinní druh. Výskyt imág podle nadmořské výšky od druhé poloviny června do začátku září (populace v montánním stupni od druhé poloviny června do konce července; v subalpinském stupni od poloviny července do konce srpna). Druh nejčastěji obývá vysokostébelné nivy a prameniště poblíž hranice lesa, především na lavinových dráhách, v ledovcových karech a v závěrech údolí orientovaných k jihu a jihovýchodu. Sestupuje i pod hranici lesa, kde žije na lesních světlinách v údolích potoků, na vlhkých pasekách a rašelinných loukách. Larvy vyžadují závětrné, nevyfoukávané plochy, které v zimním období nevymrzají (s vysokou sněhovou pokrývkou), imága pak obývají závětrná místa s mozaikou porostů vysokých travin či borůvek, nižších trsů úzkolistých travin a rozsáhlých ploch vyšších nektaronosných bylin. Živnými rostlinami larev jsou tenkolisté druhy trav. Na lokalitách výskytu tvoří motýl relativně stabilní kolonie, vzájemně izolované buď vzrostlým lesem, nebo plochami nízkostébelných smilkových holí. Pro výskyt v Hrubém Jeseníku je charakteristické, že zde existují tři velké kolonie v karech a údolních závěrech při hranici lesa, z nichž každá hostí řádově tisíce jedinců. Kromě toho pak jsou v celém pohoří roztroušeny desítky podstatně menších kolonií, což ukazuje na metapopulaci s relativně trvalými refugiemi (kde druh může přežívat, není-li v pohoří dost raně sukcesních ploch) a dynamickými, dočasnými ostrovy. Dosud omezený stav poznání však nedovoluje vyloučit ani alternativní scénáře.
Celkové rozšíření: Evropský druh. Značně disjunktní výskyt v několika málo evropských pohořích - Francouzské Středohoří, Savojské a Bernské Alpy, české a polské Východní Sudety a Rumunské Karpaty, v různých pohořích endemické poddruhy. V ČR nominotypický endemický poddruh Erebia sudetica sudetica Staudinger, 1861, výskyt omezen na Hrubý Jeseník a polskou část Rychlebských hor (v minulosti výskyt také na Králickém Sněžníku).
Rozšíření v ČR: Na území naší republiky se s okáčem můžeme setkat jen ve vyšších polohách Hrubého Jeseníku (nejnižší nález v 600 m n. m., nejvyšší poblíž vrcholu Pradědu 1480 m n. m.).
Ohrožení: Z 36 lokalit známých v minulosti byl motýl potvrzen v letech 1991-2000 pouze na 26 (vymizel téměř na 30 % lokalit), zanikly především lokality v montánním stupni.
Péče o druh: Omezení působení negativních vlivů na lokalitách výskytu a zavedení vhodného managementu udržujícího mozaiku stanovišť pro vývoj a přežívání druhu nezbytnou. Na Pradědu vhodný “management” lokalit zajišťují přirozené disturbanční faktory, zejména laviny. Dostatek lokalit pro periferní kolonie v montánním pásmu by pak měl vznikat v souvislosti s normálním lesnickým hospodařením, to však je v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky možná až příliš intenzivní. Populační dynamika kolonií v montánním stupni dosud na rozdíl od kolonií při hranici lesa nebyla studována. Je otázkou, zda velkoplošné holosečné hospodaření druhu spíše neškodí. Na rozsáhlých holinách totiž mohou vzniknout i obrovské populace, které však nutně zaniknou, jakmile po zalesnění znovu vyroste les, nejsou-li v blízkosti takových kolonií jiná osídlitelná místa.
Literatura: Beneš J., Kuras T. a Konvička M. (2006) Metodika monitoringu evropsky významného druhu okáč sudetský (Erebia sudetica). Ms. 9 pp. (depon. in. AOPK ČR).
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
www.lepidoptera.cz - © Mapování a ochrana motýlů České republiky
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.