okáč skalní

Chazara briseis (Linnaeus, 1764)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Nymphalidae
okáč skalní
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana II. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation II.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Biotop: Výslunné skály a krátkostébelné skalní a sprašové stepi s jižní expozicí, porostlé řídkou křovinatou vegetací. Též staré lomy a váté písky. Živná rostlina housenek: Stepní druhy trav: pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), kostřava ovčí (Festuca ovina agg.), k. sivá (F. pallens), sveřep vzpřímený (Bromus erectus). V Českém středohoří kladení pozorováno na kostřavu ovčí (Festuca ovina agg.). Vývoj: Jednogenerační (konec července – září), imága relativně dlouhověká. Vajíčka kladena jednotlivě na vyprahlá místa s velmi řídkou vegetací. Larvy žijí jednotlivě a přezimují. Samice se líhnou s nedostatečně vyvinutými vaječníky, páří se krátce po vylíhnutí, protože však vajíčka dozrávají pozdě, tak samice kladou až po několika týdnech. V populacích se tak kladení dožije pouze část samic.
Celkové rozšíření: Pontomediteránní. Severozápadní Afrika, Španělsko, Francie, Itálie, pak přes jih střední Evropy, Balkán, jižní Rusko, Turecko, Írán po Střední Asii.
Rozšíření v ČR: Historicky žil na skalnatých místech po celé republice. Vyhynul v západních, východních a jižních Čechách a na celé Moravě. V současnosti přežívá pouze ve velmi slabé vymírající kolonii v Českém krasu, a v lounském Českém středohoří. Na Moravě vymřel v 90. letech 20. století (poslední populace přežívala na bradlech Pálavy).
Ohrožení: Příčiny ústupu obdobné jako u jiných xerotermních motýlů: zarůstání stepí a stepních enkláv po omezení pastvy, záměrné nebo spontánní zalesňování, rekultivace lomů.
Péče o druh: Motýl vyžaduje velké plochy biotopů, takže ustoupil výrazněji než jiní stepní motýli. Nutná jsou okamžitá aktivní opatření pro záchranu existujících populací. Na všech lokalitách je nutné bránit sukcesi ke křovinám a lesu, podporovat disturbanční aktivity (extenzivní pastva ovcí a koz, sešlap, “dobrodružné” sporty). Zvětšit rozlohu současných lokalit, nebo zakládat sítě nových biotopů v jejich sousedství (do 5 km): odstraněním dřevin a ornice, vystřelením drobných lomových jam, řízeným vypalováním, pastvou na strmých svazích. Při managementu stepních stanovišť nezapomínat na ponechání květnatých pruhů a lemů.
Literatura: Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.