perleťovec maceškový

Argynnis niobe (Linnaeus, 1758)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Nymphalidae
perleťovec maceškový
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana I. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation I.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Biotop: Extenzivní výslunné pastviny v podhůří, tradičně obhospodařované mezofilní louky a krátkostébelné suché stráně, široké a slunné lesní lemy a krátkostébelné lesní louky. Živná rostlina housenek: Violky (Viola spp.), ve střední Evropě např. v. psí (Viola canina), v. srstnatá (V. hirta), v. bahenní (V. palustris); na Vsetínsku ověřeno v roce 2007 kladení na v. vonnou (V. odorata). Vývoj: Jednogenerační (konec června – srpen). O specifických nárocích na ovipozici a chování housenek není téměř nic známo. Ve Vsetínských vrších opakovaně pozorováno kladení na violky rostoucí na vyprahlých místech s velmi řídkou krátkostébelnou vegetací na extenzivních pastvinách.
Celkové rozšíření: Palearktický. Celá Evropa včetně jižní Skandinávie, Turecko, Kavkaz, Blízký a Střední východ, Střední Asie, jižní Sibiř, Altaj, Zabajkalí, Mongolsko až po Amur. Chybí na Britských ostrovech, na severu Ruska a ve většině Skandinávie.
Rozšíření v ČR: V minulosti rozšířený po celém území. Během posledních 60 let dramaticky ustoupil. V současnosti větší populace přežívají pouze na východní Moravě – v Bílých Karpatech, Vsetínských vrších, Moravskoslezských a Slezských Beskydech. V Čechách je nezvěstný. Obdobně ohrožený je v celé střední Evropě.
Ohrožení: Jeden z našich nejohroženějších denních motýlů; biotopové nároky a příčiny ústupu jsou navíc prakticky neznámé. Na základě analogie s jinými perleťovci lze předpokládat, že bude vyžadovat specifickou kombinaci biotopových podmínek pro preimaginální stádia a imága. Vzhledem k malé denzitě jedinců motýl navíc vyžaduje relativně velké komplexy vhodných biotopů.
Péče o druh: Lokality ve Vsetínských vrších a na severu Bílých Karpat, kde dosud žijí prosperující populace, jsou tradičně obhospodařovány jako extenzivní pastviny se smíšenou pastvou skotu a ovcí (1-2 ks dobytka na ha). Specifikou všech těchto lokalit je hojný výskyt půdních sesuvů na flyšovém podkladu. Na takových lokalitách žije kromě perleťovce maceškového i celá řada dalších ohrožených organismů. Podmínkou ochrany je důsledné zajištění trvalé extenzivní pastvy na všech dosud existujících lokalitách (v nejhorším případě v kombinaci s mozaikovitým sečením), jakož i rozšíření takového hospodaření na další plochy. Samozřejmostí je vyloučení chemizace, hnojení či převodů na lesní kultury.
Literatura: Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.