ostruháček česvinový

Ekologie a biologie: Žije v teplých doubravách nížin a pahorkatin. Obývá lesní světliny a paseky s mladými doubky, roztroušenými keři a vyvinutým bylinným patrem. Je typickým představitelem květnatých lesních lemů. Žije rovněž na lesostepních lokalitách s mozaikou keřů a dubů. Samičky kladou pouze na osluněné doubky keřovitého tvaru (velikosti od 50 do 150 cm). Vajíčka bývají umístěna na kmínky často nízko nad zemí. Přezimuje housenka ve vaječném obalu. Živí se pupeny a rašícími lístky, kuklí se v podrostu. Motýl létá v jedné generaci v roce v podmínkách střední Evropy od začátku června do konce července.

Celkové rozšíření: Motýl má západopalearktický areál rozšíření. Nevyskytuje se ve Velké Británii a v severní Skandinávii.

Rozšíření v ČR: V Čechách v Poohří u Kadaně, Českém středohoří, okolí Prahy, Českém krasu, Křivoklátsku, okolí Plzně, Kokořínsku, dolním Pojizeří, na Poděbradsku a Novobydžovsku. Na Moravě v Litovelském Pomoraví, Moravském krasu, kaňonu Jihlavy, Hodonínsku, Bílých Karpatech a v jeho předhůří a na Pálavě.

Ohrožení: Jako většina ostatních světlinových druhů motýlů začal u nás vymírat po převodech pařezin a středních lesů na ekonomicky výhodnější vysokokmenné porosty se zapojeným stromovým patrem. V rozvolněných lesích obhospodařovaných krátkým obmýtím motýl nacházel v prostoru a čase dostatek vhodných osluněných plošek. Motýla dále ohrožují převody doubrav na jehličnaté monokultury, invaze akátu, postřiky biocidem s Bacillus thuringiensis a převody lučních společenstev navazujících na lesní okraje na polní kultury. Vliv vysokého stavu spárkaté zvěře na populace ostruháčka česvinového nebyl zkoumán.

Péče o druh: Zajistit v lesích trvalou přítomnost osluněných ploch s mladými doubky, mozaikou keřů a vyvinutým bylinným podrostem. V místech výskytu a na lesních okrajích zajistit vhodným hospodařením nízký zápoj dřevin, řídké porosty propojovat např. péčí o okolí lesních cest postupným vyřezáváním (s periodicitou dle lokálních podmínek jednou za 5 - 10 let). Pečovat o široké lesní lemy, zvyšovat jejich světelnou prostupnost a členitost zářezy do porostního pláště tak, aby se vytvořil pozvolný přechod mezi lesem a bezlesím. Luční společenstva navazující na lesní okraje nekosit v době letu ostruháčka celoplošně.

Literatura: Konvička M. et al. 2006: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. 79 stran
Maes D. et al. 2014: A resource-based conservation approach for an endangered ecotone species: the Ilex Hairstreak (Satyrium ilicis) in Flanders (north Belgium). J Insect Conserv 18:939–950
Ponikelský J. et al. 2016: 25 let NP Podyjí. Proměny lesů v uplynulém čtvrtstoletí. Živa 4/2016
Šebek P. et al. 2016: 25 let NP Podyjí. Cíleným prosvětlováním lesa k podpoře biodiverzity hmyzu, obratlovců a rostlin. Živa 4/2016
http://www.lepidoptera.cz/
http://www.pyrgus.de/Satyrium_ilicis_en.html
http://www.suffolkwildlifetrust.org/node/12675

Autor popisu: Vladislav Holec