žluťásek barvoměnný

Colias myrmidone (Esper, 1781)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Pieridae
žluťásek barvoměnný
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana I. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation I.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Žluťásek barvoměný, původně lesostepní druh, osídlil v našich podmínkách ""starou"" zemědělskou krajinu s mozaikou výslunných pasených či kosených pastvin a luk, hájků, solitérních dřevin. Na svých biotopech vyžaduje velmi osluněná i stinná místa, nabídku nektaru i živné rostliny, jimiž jsou čilimníky, ve velkých abundancích. Během roku vytváří dvě generace, první v květnu až červnu, druhou v červenci a srpnu. Je relativně dobrý letec, ale v disperzi jej pravděpodobně mohou omezit rozsáhlé zapojené lesní porosty. Má dvě generace do roka, dospělce je možno zastihnout v květnu a červnu a v srpnu a září, přezimuje housenka."
Celkové rozšíření: Evropský. V minulosti nesouvisle od Čech a jihovýchodního Německa přes Rakousko, Slovensko, jižní Litvu, Bělorusko a severní Balkán, po jižní Ural a severozápadní Kazachstán. Vymřel v Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku a České republice, na pokraji vyhynutí na Slovensku, silné kolonie dosud přežívají v okolí Kluže v Rumunsku. Nejohroženější evropský denní motýl.
Rozšíření v ČR: V minulosti byl lokálně rozšířen v celé České republice. V Čechách, kde dříve žil zvláště ve středu, na jihu a na východě území, zcela vyhynul v 70. letech 20. století. Nejdéle přežíval na jihovýchodním předhůří Šumavy u Lipna do roku 1978. Souběžně, nebo o něco dříve, zmizel i z navazujících rakouských lokalit. Vymizel i na celé Moravě, kde nejdéle přežíval na jihovýchodě území v Bílých Karpatech – do roku 2000 dokonce na několika lokalitách v početných populacích. Ještě před rokem 2005 byl každoročně pozorován ve více exemplářích, ovšem pak došlo ke zhroucení posledních populací. Na jeho posledních dvou lokalitách v Bílých Karpatech (NPR Čertoryje a Javorník nad Veličkou) byly v roce 2010 pozorovány celkem pouze tři exempláře; v následujících letech nebyl motýl při cíleném intenzivním průzkumu již vůbec zaznamenán.
Ohrožení: Jednou příčinou ohrožení jsou sukcesní změny na lokalitách, související s absencí extenzivní pastvy, případně s ústupem od pařezinového hospodaření v řídkých teplých v lesích; další zásadní příčinou ohrožení je celoplošná strojová seč, 2x ročně, která zlikviduje všechna vývojová stádia motýla na velkých plochách.
Péče o druh: Na populace druhu se jednoznačně negativně podepisuje plošné sečení obývaných lokalit bez ponechaných neposečených enkláv, dvojí či vícenásobná seč za sezónu nebo seč v nevhodný termín. Nevhodná je i intenzivní pastva kombinovaná se sečením nedopasků, ale také absence managementu, kdy dochází samovolnému zarůstání lokalit dřevinami. Změny ve využívání biotopu (zalesnění, změna na polní kultury), likvidace nebo zarůstání širokých lesních lemů, používání biocidů a hnojiv při obhospodařování travnatých biotopů a jejich okolí druhu rovněž neprospívají. Pozitivně naopak působí management zachovávající stepní nebo lesostepní charakter lokalit, především udržování členitých širokých závětrných lemů, širokých světlých lemů podél cest a trvalých lesních průseků (pod elektrickým vedením apod.), které by zprostupnily krajinu pro migraci motýla.
Literatura: Beneš J. a Konvička M. (2006): Metodika monitoringu evropsky významného druhu žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone). Unpubl. 6 pp. MS, Praha: AOPK ČR.
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha. 857 str.
Marhoul P. a Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách. 201 pp. Praha: AOPK ČR.
www.lepidoptera.cz - © Mapování a ochrana motýlů České republiky
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.