pestrokřídlec podražcový

Ekologie a biologie: Druh nejčastěji obývá bylinné lemy nížinných řek, mezofilní a xerofilní křoviny, okraje panonských dubohabřin, paseky a světliny v lužních lesích; nejdůležitějšími stanovišti se v současnosti zdají být náspy železničních tratí, říční navigace a okraje silnic, staré opuštěné vinohrady a také lemy extenzivně obhospodařovaných trvalých zemědělských kultur. Larvy (striktně monofágní) se vyskytují na listech podražce křovištního. Imága sají nektar na řadě nektaronosných rostlin (např. plicníku a zběhovce). Univoltinní druh. Výskyt imág od dubna do počátku června. Chování ani populační biologie dosud nestudovány. Dospělci jsou pomalí letci, heliofilní a obvykle se nevzdalují ze stanoviště. Přeletující imága jsou však jednotlivě zastižena i dále od porostů podražce.

Celkové rozšíření: Pontomediteránní druh. Od východní Francie, přes Itálii, Balkánský poloostrov, na severu po Rakousko, Českou republiku a Slovensko; na východ po jižní část evropského Ruska a Malou Asii.

Rozšíření v ČR: Druh je rozšířen lokálně na jižní a jihovýchodní Moravě, v některých oblastech (např. okolí Uherského Hradiště, Brna či Ivančic) došlo od konce 90. let k výrazné expanzi na nové lokality, například v oblasti Podyjí plně obnovil svůj historický výskyt.

Ohrožení: Pestrokřídlec se v současné době úspěšně šíří, jeho výskyt na území ČR není ohrožen.

Péče o druh: Druh je co do kvality obývaného biotopu poměrně nenáročný iz výše). Limitujícím faktorem jeho výskytu je přítomnost živné rostliny larev.

Literatura: Konvička M. a Beneš J. (2006): Metodika monitoringu evropsky významného druhu pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena). Unpubl. 4 pp. MS, Praha: AOPK ČR.
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha. 857 str.

Autor popisu: Zdeněk Hanč