bourovec trnkový

Ekologie a biologie: Bourovec trnkový u nás v minulosti žil v řídkých teplých listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Tyto tzv. nízké a střední lesy byly obhospodařovány většinou výmladkovým způsobem, případně se v nich pásl dobytek. Tento typ hospodaření se dosud uchoval např. v jižním Bavorsku, kde bourovec trnkový tyto biotopy stále obývá. Se změnou typu hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. Dnes je vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic.Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především hlohy a trnky. Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů. Druh má jedinou generaci v roce. Dospělci se vyskytují na podzim od konce září do poloviny října. Samičky kladou vajíčka ve spirálovitých shlucích na silnější větvičky živných rostlin. Vajíčka přezimují, housenky se líhnou na konci dubna a počátkem května příštího roku a spřádají si pavučinová hnízda. V počátečních instarech housenky žijí pospolitě, v pozdějších jednotlivě. Kuklí se na konci července v pevných zámotcích ve vegetaci na povrchu půdy.

Celkové rozšíření: Bourovec trnkový je západopalearktickým druhem. Západní hranice areálu prochází severním Španělskem a západní Francií. Na sever druh zasahuje do severního Polska, na jih do jižní Itálie. Na východ jeho areál sahá do Malé Asie a přes Ukrajinu po Ural. V severozápadní části areálu druh za posledních sto let výrazně ustoupil.

Rozšíření v ČR: Výskyt druhu v České republice byl vždy omezen na teplé nížiny a pahorkatiny. Z Čech existují pouze historické údaje o výskytu v okolí Prahy, na Křivoklátsku a v okolí České Skalice. V současné době je považován za druh v Čechách vyhynulý. Na Moravě byl v minulosti rozšířenější, od jižní a jihovýchodní Moravy až po severní Moravu a Slezsko. V severní části území však vymizel již během první poloviny 20. století. V současné době je znám pouze z jižní části Bílých Karpat, okolí Břeclavi, Uherského Brodu, okolí Mikulova a nově z NP Podyjí.

Ohrožení: Ústup druhu v minulosti byl způsoben především přechodem od pařezinového hospodaření na vysokokmenné. V současné době je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na sukcesně nestálých křovitých stanovištích, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin v rámci péče o chráněná území.

Péče o druh: Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je nutné především zamezit likvidaci rozptýlené zeleně a leteckému chemickému ošetřování zemědělských a lesních kultur. Nežádoucí je také převod pastvin, luk a křovinatých strání na les.Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty.Souvislé porosty křovin na stráních je nutné radikálně prořezat. Prořezávky je však možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. V sadech, zahradách, na loukách a pastvinách je třeba vždy nechávat část křovinatého náletu. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesů. V dlouhodobé perspektivě bude třeba ve vybraných teplomilných doubravách v oblasti výskytu bourovce trnkového obnovit výmladkové hospodaření.

Literatura: Macek et al, 2007: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I. Academia. Konvička M., Hula V., Beneš J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 7 str.

Autor popisu: Zdeněk Hanč