vřetenuška chrastavcová

Ekologie a biologie: Biotop: Světlé listnaté lesy a pařeziny s květnatým bylinným patrem, lesní světliny, paseky a široké lesní okraje v teplejších částech území. Živná rostlina housenek: Preferuje hrachor jarní (Lathyrum vernus), hrachor luční (Lathyrum pratensis) a hrachor černý (Lathyrum niger) a vikev ptačí (Vicia cracca) a vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia). Vývoj: Jednogenerační (konec května – červenec). Vajíčka jsou kladena na listy. Housenky přezimují v různých vývojových instarech. Kuklí se na začátku května na stromech a keřích a to do výšky 2 metrů. Dospělci sají na květech např. vikví (Vicia spp.), hrachorech (Lathyrum spp.) ptačím zobu (Ligustrum vulgare).

Celkové rozšíření: Eurosibiřský areál. Od severního Španělska přes střední a východní Evropu, jižní Sibiř až k jezeru Bajkal. Na severu se vyskytuje v jižním Švédsku. Na jihu zasahuje do severního Řecka a jihovýchodního Turecka.

Rozšíření v ČR: Dříve roztroušeně v teplejších oblastech. V současnosti velmi lokální. V Čechách je centrum výskytu v Českém krasu, dále se vyskytuje na Litoměřicku a na několika málo místech středních Čech. Na Moravě vyskytuje pouze v okolí Brna a na jihovýchodě území.

Ohrožení: Jako další druhy světlých lesů a pařezin je ohrožený mizením vhodných biotopů, intenzifikací lesního hospodářství a přechodem na vysokokmenné hospodaření.

Péče o druh: Udržení systému lesních světlin a průseků, ponechávat široké lemy podél lesních cest a podpora výmladkového hospodaření.

Literatura: Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.

Autor popisu: Radek Janák