Ekologie a biologie:
Autoický druh, charakteristický druh štěrbin bazických skal ve vyšších horských polohách, reliktně však i na dealpínských stanovištích v nižších nadmořských výškách v inverzních údolích.
Celkové rozšíření:
Holarktický s disjunktivním výskytem na jižní polokouli, v Evropě boreálně montánní: Evropa, severní, jižní Afrika, Turecko, severní Eurasie, Čína, Japonsko, Havajské ostrovy, Nový Zéland, Severní Amerika, Grónsko. V ČR potvrzen z Velké kotelní jámy v Krkonoších, Velké kotliny v Hrubém Jeseníku a Doubravníku na Tišnovsku.
Ohrožení:
Výskyt druhu na lokalitě u Doubravníku je ohrožen zarůstáním lokality. U populací v horských karech toto nebezpečí není tak velké, ale všechny 3 recentní populace jsou natolik malé, že je může ohrozit jakákoli náhodná disturbance (zásah člověka, pád laviny apod.).
Literatura:
Kučera J., Kučerová V., Kubešová S., Holá E., Vicherová E., Štechová T., Jandová J. (2011): Bryofloristický přízpěvek z Tišnovska. Bryonora 48: 4-10.
Kučera J., Zmrhalová M., Shaw B., Košnar J., Plášek V., Váňa J. (2009): Bryoflora of selected localities of the Hrubý Jeseník Mts summit regions. – Čas. Slezs. Muz., Ser. A, 58: 115–167.
Novotný I. (1993): Mech Saelania glaucescens (Hedw.) Broth. (Musci) v Ĉeské a Slovenské republice. – Ĉasopis Moravského Muzea, vědy přír., 78: 79–87.