ohňovec ohraničený

Ekologie a biologie: Ohňovec ohraničený je charakteristický druh horských smrčin a smíšených horských lesů přirozeného charakteru. Na vhodných stanovištích v inverzních polohách s autochtonním výskytem smrku sestupuje i do nižších poloh. Roste saprotroficky (způsobuje bílou hnilobu) na přirozeně odumřelých, jen ojediněle i na opracovaných kmenech smrku ztepilého (velmi vzácně i na jiných jehličnanech) ve středních a pokročilejších fázích rozkladu. Vytrvalé, rozlité až polorozlité plodnice se s oblibou objevují na spodní straně ležících kmenů. Rozsáhlé mycelium vytváří na povrchu osídlených kmenů často tvrdou povrchovou krustu a zpomaluje jejich dekompozici.

Celkové rozšíření: Ohňovec ohraničený má v České republice těžiště výskytu v pohraničních pohořích - největší koncentraci lokalit má zřejmě na Šumavě a v Hrubém Jeseníku, dále je znám z Českého lesa, Krušných hor, Krkonoš a Moravskoslezských Beskyd. Izolované lokality jsou ve Slavkovském lese, na Českomoravské vrchovině, v soutěskách Českého Švýcarska a Českého středohoří a v zaříznutých údolích Vltavy a Dyje.

Ohrožení: Intenzifikace lesního hospodaření, asanace kůrovcových a větrných kalamit, vyklízení odumřelého dřeva z porostů.

Literatura: Kotlaba F. et al. (2006): Phellinus nigrolimitatus (Romell) Bourdot et Galzin. – In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 181
Holec J. (2009): Unusual occurrence of Phellinus nigrolimitatus in man-influenced habitats at low altitudes in the České Švýcarsko National Park, Czech Republic. – Czech Mycol. 61(1): 13-26.

Autor popisu: Běťák J.