Ekologie a biologie:
Ektomykorhizní symbiont rostoucí v přirozených společenstvech teplomilných doubrav, dubohabřin a květnatých bučin, ale i na hrázích a zalesněných březích rybníků. Nevyhýbá se strmým, k jihu orientovaným a sluncem prohřátým svahům ani viceméně rovinatému terénu. Vyskytuje se převážně na vápencových a jiných bazických podkladech, často však i na místech s okyselených půdním horizontem. Ektomykorhizu tvoří nejčastěji s duby, vzácněji s bukem. Jeho lokality jsou často stanoviště význačná pouze výskytem hřibu královského a nikoli dalši cennou teplomilnou mykobiotou. V létě (někdy již v první polovině května) a začátkem podzimu vytváří masité rourkaté plodnice s typickým žlutým zbravením pórů a třeně a růžovým kloboukem.
Celkové rozšíření:
V České republice je jeho výskyt poněkud roztroušený – více lokalit má v teplejších oblastech Barrandienu při jižním okaji Prahy a přímo navazujícím území CHKO Český kras a v okolí Brna. V Čechách byl dále nalezen například poblíž Žďáru u Mnichova Hradiště, v Českém středohoří, u Podbořan, Jesenice u Rakovníka, Křivoklátu, Nižbora, Hořovic, Dobříše, Štěchovic, Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Mladé Boleslavi, Dobrovic, Dymokur, Hradce Králové, Trpišova v Železných horách, na Moravě u Brtnice na Českomoravské vrchovině, u Znojma v NP Podyjí, a v CHKO Poodří.
Ohrožení:
Necitlivé lesnické zásahy, eutrofizace.
Literatura:
Antonín V. & Bieberová Z. (1995): Chráněné houby České republiky, EkoCentrum Brno, 88 pp.
Kotlaba F. (ed., 1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Sv. 4. Sinice a riasy, huby, lišajníky, machorasty. – Príroda, Bratislava, 220p.
Šutara J. et Janda V. (2006): Boletus regius Krombh. – In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 79.
