dvouhrotec prodloužený

Dicranum elongatum Schleich. ex Schwägr.
Říše:
Plantae
Řád:
Dicranales
Čeleď:
Dicranaceae
dvouhrotec prodloužený
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Druh je dvoudomý. Samčí lodyžky bývají větší než samičí. Příležitostně se rozmnožuje vegetativně pomocí drobnolistých, lámavých konců lodyh. Pohlavní rozmnožování nebylo u nás dosud zaznamenáno. Vzácný druh rostoucí na vlhkých humusových skalách a zemi z montánního do subalpínského stupně a v chladných inverzních polohách horských údolí a pískovcových skalních měst.
Celkové rozšíření: Druh roste na severní polokouli. V Evropě se vyskytuje ve vysokých horách a v severní Evropě, v Grónsku dalšími známými oblastmi výskytu jsou Kavkaz, severní, střední a SV Asie, Čína, Japonsko, Severní Amerika - Kanada, USA. V ČR se vyskytuje v Adršpašsko-teplických skalách a v Krkonoších.
Ohrožení: Mezi možné ohrožující faktory lze uvažovat změnu podmínek prostředí způsobenou silným znečištěním vzduchu či mechanické strhávání trsů masovou horolezeckou turistikou.
Literatura: Franklová H. (1994): Rozšíření druhů rodu Dicranum HEDW. v Československu – I. Časopis Národního Muzea, Řada přírodovědná 162 (1-4): 22-45.
Franklová H. & Kučera J. (2009): Dicranum Hedw. – dvouhrotec. Verze 1.5 (22. 9. 2009). – In: Kučera J. (ed.), Mechorosty České republiky – on-line klíče, popisy a ilustrace. – http://bryoweb.bf.jcu.cz/klic [návštěva 27. 9. 2016].
Hedenäs L. & Bisang I. (2004): Key to European Dicranum species. – Herzogia 17: 179-197.
Kučera J. & Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda 23: 1–104.
Kučera J. (2006): Dicranum elongatum. – In: Kučera J. (ed.): Zajímavé bryofloristické nálezy VII. – Bryonora 37: 32-35.
Kučera, J., Váňa, J., Hradílek, Z., (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis, [Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza]. – Preslia 84: 813-850.
Kučera J., Kubešová S., Marková I. & Vicherová E. (2013): Příspěvek k poznání bryoflóryzápadních Krkonoš. – Opera Corcontica 50: 207–214.
Kučera J. (2013): Závěrečná zpráva z bryologické inventarizace lokality Pančavská jáma v Labském dole v Krkonoších. – Ms. [Depon. in: Správa NP Krkonoše, Vrchlabí]
Podpěra J. (1899): Bryologische Beitrage aus Südböhmen. – Věštník Královské české společnosti nauk 46: 1-28.
Soldán Z., Váňa J. (2002): Srovnání bryoflóry karů české části Šumavy. – Silva Gabreta 8: 117-142.
Šmarda J. (1952): Mechorosty Hrubého Jeseníku. – Přírodovědecký sborník Ostravského kraje 13: 447-488.
Velenovský J. (1897): Mechy české. – Rozpravy české akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. II., VI (6): I-VII, 1-352.
Zmrhalová M. (2008): Seznam mechorostů české strany Králického Sněžníku. – ACTA MUS. RICHNOV., SECT. NATUR. 15(1): 6–42.
Autor popisu: Julie Jandová

Kučera J. 2012: Pracovní číselník mechorostů České republiky. Materiál pro AOPK ČR. (databáze)