vodouch stříbřitý

Argyroneta aquatica (Clerck, 1757)
Říše:
Animalia
Řád:
Araneae
Čeleď:
Cybaeidae
vodouch stříbřitý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Ekologie a biologie: Vodouch stříbřitý vykazuje mezi pavouky unikátní pohlavní dimorfismus ve velikosti, kdy samci (10–15 mm) bývají větší než samice (8–9 mm). Zároveň se jedná o jediného pavouka, který většinu života tráví pod vodní hladinou. Přesto se jeho tělo na první pohled neliší od těla suchozemských pavouků. Kyslík odebírá z povrchu těla, na kterém se díky nesmáčivým chlupům vytvoří po potopení vrstva vzduchu. Proto pavouk ve vodě stříbrně září. Dýchá převážně rozvinutými vzdušnicemi, jeho plicní vaky jsou redukované. Je také částečně schopen vylučovat vydýchaný oxid uhličitý přes slabě sklerotizovanou pokožku zadečku. Přestože se pohyb vodouchů ve vodě příliš neliší od chůze na souši, jsou rychlými plavci. Pomáhá jim při něm 4. pár nohou s obzvláště dlouhými chlupy tvořícími „plovací blánu“. Jejich hřbet při plavání směřuje šikmo dolů. V noci aktivně vyhledávají kořist, kterou se stávají vodní členovci, často korýši či larvy dvoukřídlého hmyzu. Pod vodními rostlinami předou několik vodorovných pavučinek. Pod ně nanosí na zadečku vzduch, který plachetku vyboulí nahoru do tvaru zvonu, do něhož doplňují čerstvý vzduch. Poblíž zvonů vytvářejí nepravidelnou síť. Při návštěvě jiného jedince si chrání svoje teritorium. Ve zvonech pavouk žere kořist, ale také kopuluje, klade vajíčka a odchovává mláďata. Zimuje v zapředených zvonech, které si za tímto účelem zhotovuje v různých předmětech, jakými jsou např. prázdné ulity vodních plžů. Na souš vylézá pouze za účelem svlékání a přesunu. Žije v oligo- a mezotrofních stojatých vodách, např. rybnících, mrtvých ramenech, příkopech, pinkovištích na výsypkách či jiných umělých tůních, bohatě zarostlých ponořenou vodní vegetací tvořenou např. vodním morem, stolístky, bublinatkami, růžkatci či parožnatkami.
Celkové rozšíření: Palearktický druh.
Rozšíření v ČR: Nehojný druh vyskytující se roztroušeně na celém území České republiky.
Ohrožení: Druh ohrožen úbytkem oligotrofních a mezotrofních mokřadů.
Péče o druh: Vhodná je ochrana celého biotopu. V rámci managementu bránit odvodňování a ničení mokřadů, zavádět extenzivní chov ryb.
Literatura: Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. P. Merrett (Ed.). Praha: Peres.
Machač O.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Nálezová databáze České arachnologické společnosti. www.cas.zlej.net
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Autor popisu: Tomáš Krejčí

ŘEZÁČ, M.; RŮŽIČKA, V. (2024). An updated checklist of spiders of Czechia. https://www.arachnology.cz/checklist-of-spiders-of-Czechia-26.html accessed on 5. 2. 2024.