Ekologie a biologie:
Biotop: Především řídké skalnaté a písčité xerotermní bory, světlé skalnaté doubravy či skalní výchozy. Též navazující průseky okolo železnic a lesních cest, prosekávané pásy pod elektrickým vedením, lesostepi a lesní lemy. Živná rostlina housenek: Několik druhů kostřav (Festuca spp.), ve středním Povltaví kostřava ovčí (Festuca ovina agg.) a k. červená (F. rubra), na Moravě též kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). Vývoj: Jednogenerační (konec června – srpen). Samice klade vajíčka na různé druhy rostlin a jejich zbytků nebo i na kůru dřevin – vždy poblíž živné rostliny na suchá, osluněná místa. Přezimuje larva 3. nebo 4. instaru. Kuklí se v řídkém kokonu.
Celkové rozšíření:
Evropský. Roztroušeně od Španělska přes východní polovinu Francie, Itálii, střední Evropu až po Litvu a západní Ukrajinu. Izolované populace v jižním Norsku. Celoevropsky ustupuje, zvláště dramaticky ve střední Evropě.
Rozšíření v ČR:
V minulosti lokálně rozšířen v nížinách a pahorkatinách Čech (hlavně v Povltaví a Polabí), na Moravě jen na málo místech – především v oblasti vátých písků na jihovýchodní Moravě. V současnosti v Čechách již jen několik kolonií ve středním Povltaví (skalnatý kaňon Vltavy) a na Sedlčansku. Jinde velmi pravděpodobně vyhynul. Na Moravě přežíval do 90. let 20. století v oblasti písčitých borů na Hodonínsku, ale i zde vymřel.
Ohrožení:
Kriticky ohrožený, blízko vymření, jeden z našich nejohroženějších motýlů. Jako u mnoha denních motýlů otevřených lesních stanovišť není tolik limitujícím faktorem výskytu druhová skladba porostů na stanovišti, jako jejich struktura a především zakmenění (hustota) lesních porostů (nesmí přesáhnout stupeň 0,6; ideální je ještě nižší zakmenění). Ustoupil v důsledku převádění pařezin na vysoké stinné lesy a ukončení lesní pastvy.
Péče o druh:
Bez managementu v lesích nemá okáč bělopásný šanci na přežití. Na lokalitách výskytu je proto bezpodmínečně nutné radikálně prosvětlit lesní porosty a dále je obhospodařovat jako tzv. střední lesy nebo pařeziny. V některých lesních oblastech je vhodné obnovit pastvu (střední Povltaví).
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
