jeřáb podyjský

Ekologie a biologie: Vyskytuje se ve světlých teplomilných lesích a jejich lemech, na skalách, sutích, skalnatých a kamenitých svazích západní, vzácně i jižní expozice. Roste hlavně na kyselých, živinami chudých půdách vyvinutých na ortorulách, ojediněle také na vápnitých půdách vytvořených na krystalických vápencích.
Stejně jako u ostatních hybridogenních jeřábů, embrya tohoto druhu vznikají apomikticky a ke zdárnému vývoji semen je zapotřebí opylení (tzv. pseudogamie). Na opylování se zřejmě podílí vlastní i cizí pyl, jak bývá u některých tetraploidních jeřábů běžné. Nejčastěji je k tvorbě endospermu používán diploidní, vzácně triploidní a výjimečně haploidní pyl.

Celkové rozšíření: Jeřáb podyjský je endemit moravské i rakouské části Podyjí rostoucí na moravské straně jen na 2 lokalitách v počtu 11 jedinců (na rakouské straně roste na dalších 5 lokalitách v počtu 22 jedinců).

Ohrožení: Vzhledem k tomu, že se na území České republiky vyskytuje pouze 11 exemplářů, je j. podyjský naším nejvzácnějším (sub)endemickým jeřábem. Je ohrožen zarůstáním otevřených biotopů a zapojováním stromového patra kdysi rozvolněných lesů. Zmlazení je velmi vzácné, pravděpodobně v důsledku nedostatečného množství vhodných stanovišť, nelze však vyloučit ani likvidaci semenáčů zvěří. K jeho udržení je nezbytné cílené prosvětlování porostů, na lokalitě Hardeggská stráň připadá v úvahu i individuální ochrana.

Literatura: Lepší M., Lepší P., Vít P., Koutecký P. & Bílá J. (2015) Taxonomic revision of Sorbus subgenus Aria occurring in the Czech Republic. – Preslia 87: 109–162.
Lepší P. & Lepší M. (2016) Evoluce před očima. Ještě k diskuzi o bezzásahovosti v národním parku Podyjí. – Fórum ochrany přírody 4/2016: 10–12.
Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.
http://www.iucnredlist.org/ (8. 12. 2017)

Autor popisu: Petr Lepší